Předběžný program

Daniel Rajdl:
Kvalita transportu vzorků: jak ji měřit a řídit

Co všechno se může se vzorkem stát ještě dříve, než dorazí do laboratoře? Přednáška ukáže, proč je správně nastavený a monitorovaný transport biologického materiálu jedním z klíčových předpokladů spolehlivé laboratorní diagnostiky a jak mohou moderní digitální technologie pomoci odhalit rizika, která běžně zůstávají skrytá.

Peter Ondra:
Preanalytická fáze v toxikologii

Jak může jediná chyba při odběru nebo transportu vzorku ovlivnit diagnózu, léčbu, nebo dokonce soudní rozhodnutí? Přednáška ukáže, proč je právě preanalytická fáze základem spolehlivé toxikologické diagnostiky a jaké výzvy přináší v klinické i forenzní praxi.

Ziad Khaznadar, Přemysl Šůcha, Lukáš Palivec:
Společná transformace laboratorní diagnostiky: AI, automatizace a partnerství v praxi

Jak propojit umělou inteligenci, automatizaci a chytré plánování tak, aby laboratorní diagnostika byla rychlejší, efektivnější a lépe připravená na budoucnost? Přednáška ukáže, jak mohou digitální dvojčata, AI a úzká spolupráce laboratoří, kliniků i výrobců společně proměnit celý diagnostický proces – od indikace vyšetření až po vydání výsledku.
(přednáška podpořena firmou Beckman Coulter)

Kateřina Sikorová :
Budoucnost využití kapilární krve v praxi: výhody a limity

Nahradí v budoucnu kapilární krev klasický žilní odběr alespoň u části laboratorních vyšetření? Přednáška představí, jak nové odběrové technologie a moderní laboratorní systémy otevírají cestu k dostupnější, komfortnější a decentralizované diagnostice, aniž by bylo nutné slevit z požadavků na kvalitu výsledků.
(přednáška podpořena firmou Siemens Healthineers)

Coffee break

Jan Kotlík:
Moderní QC dnes a zítra

Může laboratoř odhalit analytickou chybu ještě dříve, než ovlivní výsledek pacienta? Přednáška představí, jak propojení pacientských dat, moderních systémů kontroly kvality a umělé inteligence otevírá cestu k laboratoři, která dokáže rizika nejen rozpoznat, ale také jim včas předcházet.
(přednáška podpořena firmou BioRad)

Karolína Janochová :
Výuka statistiky na IPVZ: Od teoretického základu k praktické kontrole kvality

Musí být statistika skutečně nejobávanější součástí laboratorního vzdělávání? Přednáška ukáže, jak propojit teoretické základy s praktickými situacemi z každodenní laboratorní praxe a proč správné porozumění statistice rozhoduje o kvalitě i spolehlivosti laboratorních výsledků.

David Komers:
Kvalita analytické fáze začíná přesností informací na vstupu

Může cesta vzorku od pacienta do laboratoře proběhnout bez papíru, zbytečné administrativy a s minimem chyb? Přednáška ukáže, jak elektronizace odběru, jednoznačná identifikace vzorků a propojení informačních systémů mohou proměnit preanalytickou fázi v rychlejší, bezpečnější a efektivnější proces.
(přednáška podpořena firmou STAPRO)

Jiří Kotrbatý:
Zvýšení hodnoty laboratorní dokumentace pomocí AI: co umí slp.blue

Může umělá inteligence proměnit laboratorní dokumentaci z administrativní povinnosti v chytrého pomocníka? Přednáška představí, jak propojení AI se systémem slp.blue usnadňuje tvorbu a správu dokumentace, podporuje řízení kvality i rizik a šetří čas, aniž by nahrazovalo odborný úsudek laboratorních pracovníků.

David Friedecký:
AI všude kolem nás

Je umělá inteligence jen technickou novinkou, nebo už dnes nenápadně mění způsob, jakým pracujeme, učíme se a tvoříme? Přednáška nabídne inspirativní pohled na praktické využití AI v laboratorní medicíně a ukáže, jak může odborníkům usnadnit každodenní práci, podpořit kreativitu a otevřít nové možnosti vzdělávání i inovací.

Jiří Kaplický:
AI z regulatorního pohledu

Stačí pro bezpečné využití umělé inteligence jen kvalitní technologie? Přednáška ukáže, proč budou o úspěšném nasazení AI stále více rozhodovat evropská regulace, řízení rizik a schopnost organizací připravit se na rychle se měnící digitální prostředí.

Martin Pulcer:
Co přinesla první konference IFCC o AI: 1. část

Jaké novinky zazněly na první světové konferenci IFCC věnované umělé inteligenci v laboratorní medicíně? Přednáška přinese výběr nejzajímavějších poznatků z Říma a ukáže, kde už dnes AI pomáhá laboratorním pracovníkům i jaké příležitosti otevírá pro každodenní diagnostickou praxi.

Michal Černý:
SPIRIT v laboratoři: AI při interpretaci imunotypizace

Může umělá inteligence naučit laboratoř interpretovat imunotypizaci rychleji a jednotněji? Přednáška představí systém SPIRIT a ukáže, jak může AI podpořit standardizaci a konzistenci hodnocení výsledků, zatímco konečné rozhodnutí i nadále zůstává v rukou zkušeného laboratorního odborníka.
(přednáška podpořena firmou Sebia)

Oběd

Jiří Kaplický:
Kybernetická bezpečnost u velkých hráčů

Jak využít umělou inteligenci jako spojence v kybernetické bezpečnosti a současně se bránit rizikům, která sama přináší? Navazující přednáška nabídne zkušenosti z prostředí velkých organizací a ukáže, jak propojit AI, bezpečnost a řízení rizik tak, aby výsledkům bylo možné skutečně důvěřovat.

Tomáš Kouřim:
Heslo: “petulina1987”, aneb proč největší kybernetické riziko nebývá v cloudu

Je největším kybernetickým rizikem cloud, nebo spíše člověk sedící před monitorem? Přednáška na skutečných příkladech ukáže, že o bezpečnosti nemocnic a laboratoří často rozhodují každodenní návyky, a nabídne jednoduchá doporučení, která může začít využívat každý z nás hned po návratu z konference.
(přednáška podpořena firmou MildBlue)

Martin Pulcer:
Co přinesla první konference IFCC o AI: 2. část

Jaké podmínky musí splnit umělá inteligence, aby se stala důvěryhodnou součástí klinické praxe? Navazující přednáška se zaměří na validaci, regulaci, etické aspekty i budoucí směřování AI v personalizované medicíně, výzkumu a vzdělávání – témata, která budou určovat podobu laboratorní medicíny v příštích letech.

Panelová diskuse

Vladimír Palička:
Over-the-counter laboratorní medicína: zápory převažují nad klady (?).

Přinesou domácí laboratorní testy pacientům větší svobodu, nebo spíše nová rizika? Přednáška nabídne kritický pohled na rychle se rozvíjející oblast over-the-counter diagnostiky a ukáže, proč bude role laboratorních odborníků při hodnocení kvality, interpretaci výsledků i edukaci veřejnosti důležitější než kdykoli dříve.

Katarína Hradská, Martin Pulcer:
Využití AI a telemedicíny při vyšetřování krevního obrazu s diferenciálním rozpočtem leukocytů v domácím prostředí – zodpovědnosti, výhody a rizika

Jak přenést laboratorní diagnostiku z nemocnice až do domova pacienta, aniž by utrpěla její kvalita nebo bezpečnost? Přednáška představí, jak spojení point-of-care testování, telemedicíny a moderních technologií mění péči o hematologické pacienty a otevírá cestu k efektivnější, personalizované medicíně.

Veronika Kučerová:
POCT, near-patient testing, home testing a wearables: výzvy pro laboratorní medicínu a rizika

Kam až sahají hranice laboratorní diagnostiky v době domácích testů, telemedicíny a nositelné elektroniky? Přednáška nabídne pohled na to, jak zajistit, aby rychle rostoucí svět decentralizovaného testování zůstal bezpečný, spolehlivý a skutečně přínosný pro pacienty i zdravotníky.

Panelová diskuse

Pracovní večeře

Ilja Stříž:
Budeme někdy rozumět řeči cytokinů?

Rozumíme skutečně tomu, co nám cytokiny říkají o stavu imunitního systému? Přednáška nabídne fascinující pohled do světa buněčné komunikace a ukáže, jak moderní laboratorní metody a umělá inteligence otevírají cestu od měření jednotlivých markerů k porozumění jejich vzájemným souvislostem.

Pavel Dřevínek:
Co si slibovat od mikrobiologie v roce 2030?

Jak bude vypadat mikrobiologická laboratoř v roce 2030? Přijďte se podívat na budoucnost, kde automatizace, molekulární diagnostika a umělá inteligence mění nejen rychlost diagnostiky, ale i roli klinického mikrobiologa v péči o pacienta.

Peter Sečník Jr.:
Co všechno je třeba zajistit pro zvýšení hodnoty výsledku

Je odhad glomerulovej filtrácie vždy dostatočný, alebo existujú situácie, keď potrebujeme poznať jej skutočnú hodnotu? Prednáška ukáže, ako môže priame meranie glomerulovej filtrácie priniesť presnejšie odpovede v klinicky náročných prípadoch a posunúť laboratórnu diagnostiku smerom k individualizovanej starostlivosti o pacienta.

Antonín Jabor:
Co je Value based laboratory medicine a možnosti NASKL, jak k ní přispět

Je kvalita laboratorní medicíny opravdu dána jen přesností výsledků a splněním požadavků norem? Přednáška ukáže, proč se pozornost stále více přesouvá od laboratorních procesů ke skutečnému přínosu pro pacienta a jak může koncept value-based laboratory medicine proměnit spolupráci laboratoře s klinickou praxí.

Závěrečná panelová diskuse

Closing: Vladimír Palička, Antonín Jabor